Ženy samoživitelky to v životě rozhodně nemají jednoduché. Vůbec si nedovedu představit, že bych byl na jejich místě. Starat se o malé dítě a zvládat všechny potřebné úkony bez mužské ruky mi připadá nad lidské síly. Taková životní role se objevila ve filmu Marie Poledňákové „Jak vytrhnout velrybě stoličku“ a přiznám se, že ten film na mě působil tak trochu jako drama, i když se šťastným koncem. Když obývá žena samoživitelka vlastní byt, například po rodičích, z něhož se nikam nemusí stěhovat, pak to vnímám jako velkou výhodu, ale co když bydlí s malým dítětem v pronajatém bytě a pronajímatel jí oznámí, že po uplynutí tříměsíční výpovědní lhůty se musí z bytu vystěhovat? Co pak? Další starost navíc a možná i velmi obtížná životní situace, kdy musí nejprve shánět další vhodné bydlení a k tomu navíc řešit stěhování z Plzně do Prahy.
Naštěstí jsou tu k dispozici profesionální stěhováci, kteří si poradí i s obtížnými úkony, jako je demontáž nábytku a přenášení velmi těžkých břemen. Stěhováci přestěhují velký koberec v metráži s vysokou gramáží, přemístí z bodu A do bodu B klavírní křídlo nebo pianino a mohou si poradit i s těžkou automatickou pračkou a rozkládací pohovkou.
Stěhovací firma může vypomáhat i s balením věcí a s montáží některých předmětů, jako jsou okenní garnýže, stínící technika, police na knihy, zrcadla a šatní věšáky a mohou také přestěhovat vestavěnou skříň na míru nebo kuchyňskou linku. Stěhování také může probíhat kompletně na klíč, třeba tak, že se žena s dítětem odebere ke kamarádce nebo k rodičům, předá stěhovákům klíče od obou nemovitostí a do nového bytu se pak nastěhuje ve chvíli, kdy už bude byt plný věcí.
Stěhovací firma by se ale měla kontaktovat včas, nejlépe v předstihu pěti až šesti týdnů. A je-li zapotřebí zajistit pro stěhováky parkování, tuto žádost je třeba provádět s minimálně měsíčním předstihem.