Koupila jsem zahradu a učím se zahradničit, ale protože zahrada byla v devastujícím stavu, je to velmi úmorná práce. Koupila jsem ji brzy na jaře a tak až časem jsem začala objevovat co všechno práce na zahradě obnáší. Jednou z prvních věcí, kterou bylo třeba udělat byla obnova oplocení. Protože jsem si na koupi zahrada vzala půjčku, tak veškeré další investice se snažím omezit na minimum, proto jako plot vyhrály ocelové sloupky, které se zatloukly do země a mezi ně se natáhlo drátěné pletivo. Drátěné pletivo se stalo mým kamarádem i v mnoha dalších případech.
V rohu zahrady začaly rašit malinové výhony a tak udělat jim podpůrné plůtky, to se zbytek pletiva krásně využil. Brzy na to začaly růst fazole a čím je nechat se proplétat? Opět se osvědčilo pletivo. A dokonce jsem se musela poohlídnout po dalším druhu pletiva, s hustějšími oky, protože jsem bohužel zjistila, že mi na zahradě řádí hryzec a tak je potřeba chránit kořeny nově zasazených stromků a keřů pletivem, přes které se hryzec neprokouše. Vyrobila jsem si i vyvýšené záhony a do všech jsem do spodní vrstvy dala husté pletivo, aby se hryzec nedostal k mrkvi a ředkvičkám, které jsem tam vysadila.
Trávím na zahradě veškerý volný čas a buduji si svůj vlastní svět. Nevadí mi, že přes drátěné pletivo jde vidět, časem ho proroste svlačec nebo jiné rostliny, které časem zasadím a budu mít více soukromí. I když, kus zahrady bude květinový, tak proč se jím nepochlubit sousedům. Myslela jsem, že mít vlastní zahradu bude hlavně o sázení a vytrhávání plevele. Místo toho se vyznám v pletivu, koupila jsem drtičku větví a jsem více montér než zahradník, ale to jen do chvíle než dám zahradu do pořádku a začnu si užívat klidu. I když to nikdy nebude klid, ale budu poslouchat zpěv ptáků, pozorovat ještěrky a vyhánět hryzce. To vše přece k zahradničení patří.